Zítra začíná druhé čtení rozpočtu, znovu zkusím prosadit všechny své pozměňovací návrhy – peníze na školky, kulturní památky i pozemní komunikace. A v téhle souvislosti musím zmínit nevšední historku z jednání rozpočtového výboru: jeden kolega zpochybňoval potřebu rozšířit kapacity školek s tím, že on má devět firem a o žádném nedostatku míst ve školkách neví. Reagovala jsem takhle: “Já sice nemám ani jednu firmu, ale od starostů moc dobře vím, že ty kapacity prostě nejsou dostatečné” Kolegu, který má devět firem, to bohužel nepřesvědčilo. No nic, z toho, co člověk ve Sněmovně občas slyší, fakt jde hlava kolem