Viděla jsem v posledních dnech projevy rakouského prezidenta, německé kancléřky a českého prezidenta. Kritiku herců, novinářů a opozice, která má držet ústa a krok, jsem v prvních dvou vystoupeních vůbec nezaznamenala. Na rozdíl od toho třetího. Za pravdu tak musím dát těm, kteří upozorňovali na to, že slibovat si od projevu našeho prezidenta něco, co národ bude spojovat, je naivní a že republika se bez sváru, který hlava státu rozsévá, kudy chodí, v pohodě obejde. Měli pravdu. Bohužel.