
S Janou Krutákovou a Robertem Pisárem, kterému patří dík za doprovod a program našeho “TAHU”, jsme zajeli
do Libavského údolí za starostkou Petrou Gajičovou. Malá obec se má čím pochlubit.

Škola, školka, společenský sál, nové sportoviště, nová knihovna, budují novou komunikaci se zatravňovacími tvárnicemi. Jen ta nová školní kuchyně a jídelna jim ještě chybí.

V Chebu setkání s Alenou Votavovou, ředitelkou mobilního Hospice sv. Jiří. O paliativní péči, o úskalích s financováním péče, jak těžké je sehnat lékaře či zdravotní sestry, o smlouvách s pojišťovnami (kromě jedné všechny odmítly) atd.
Na chebské radnici na nás čekali starosta Antonín Jalovec s místostarosty Miroslavem Plevným a Jiřím Černým. Přesně vědí, co Cheb potřebuje a kde ho tlačí pata.

Tak například obvodní lékaře si město vyřeší, ale boj o zachování krajské nemocnice ještě nevzdali. Chybí lékaři, zdravotní sestry, nemocnice je zadlužená, lukrativní obory se přesouvají do Karlových Varů…

Mladí vzdělání lidé odcházejí. Řešením by bylo vybudování strategické průmyslové zóny, ale vysoký poplatek za vynětí ze zemědělského půdního fondu odradí každého investora, nebo přesun některých státních úřadů či pobočky vysokých škol.

Program Restart považují za nevhodně nastavený a iROP pro tři znevýhodněné kraje na vybavení škol? Úspět můžete, pokud se vám podaří podat žádost v prvních pěti sekundách, což se podařilo z 90% žadatelům z Moravskoslezského kraje. Nerozhoduje tedy účelnost, ale nesmyslně rychlost podání.


Snad nejhorší je však nekvalitní mobilní signál…
Historik Jiří Klsák nám poutavě vylíčil celou historii Jáchymova a Štěpán Javůrek se pochlubil svou prvotinou “Chaloupky”, což je historický román popisující vztahy lidí, Čechů a Němců v nejstrašnějším období našich společných dějin. Jak říká, chtěl ukázat, kam až dokáže člověk dojít, ovládá-li ho zloba a nesnášenlivost. To nejpodstatnější jsou ale osudy obyčejných lidí, kteří spolu a vedle sebe žili ve svých milovaných horách, které museli nakonec opustit.

Bylo by to ještě dlouhé povídání, ale musely jsme se s Janou zpět do Mariánek, kam jsem svolala
“Skupinu přátel Mariánských Lázní”. Členem se může stát každý, kdo miluje toto krásné město!


Díky všem za Váš čas!

A kdo nevěří, jaké krásy skýtá tento kraj, ať tam běží!

