

To přijedu do Jílového na náměstí, svoji červenou “károu”,
zaparkuji vedle naší NANU KÁRY nad pruhem pro autobusy a jdu rozdávat volební noviny s kolegou Františkem Kopřivou.

Najednou houkačky, policie na místě
a já vidím svoji káru zabořenou do autobusu. Sakra, asi jsem nezatáhla ruční brzdu, blesklo mi hlavou.
Proč zrovna JÁ!? 



Kolega mě naštěstí uklidnil: ”Paní poslankyně, máte sice červené auto, ale jinou značku!”
Uff, spadl mi kámen ze srdce!

Moje červená kára jede v kampani dál! Zítra od Čelákovic až po Říčany! A NANU KÁRA taky!