Obě tyto události mám ráda, proto se jich také účastním zcela pravidelně.
Vánoce slavím doma v kruhu rodinném, výstavu Zemědělec pak v Lysé nad Labem. A jsem moc ráda, že tomu je tak i letos. Těch posledních dvanáct měsíců rozhodně nepatřilo pro nikoho z nás k těm nejlepším, co jsme v životě zažili. Pro zemědělce to jistě platí také a možná i více než pro mnohé jiné.
Prudké cenové výkyvy například energií či hnojiv udělaly z podnikání v zemědělství loterii či jízdu na horské dráze – a to i bez přičinění vrtochů jara, léta, podzimu a zimy. Spolu se všemi doufám, že ten další rok bude o dost klidnější a lepší.
Přála jsem si to pod stromeček vánoční a přeji si to stejně usilovně i nyní, pod symbolickým stromečkem výstavy Zemědelec, která je nejen prezentací velmi důležité práce pro naší zemi, ale též připomenutím a oslavou lidí, kteří půdě, rostlinám a zvířatům věnují svou péčí, čas a svůj um.
Takže s přáním, abychom zažili klidných a šťastných a plodných dvanáct měsíců jsem měla ve středu tu čest odstartovat výstavu Zemědělec v Lysé nad Labem jako začátek dobrých dnů!
Jak jsem řekla – chodím tam pravidelně a ráda. Nejen proto, ze se tam mnoho dozvím, setkám se se starými i novými přáteli, ale i proto, že tato výstava vždy dokáže něčím novým překvapit. Například konceptem tohoto ročníku je „Farma“, který je určen hlavně dětem a krom nápaditého vizualního zpracování je doplněn dílničkami a dalším zajímavým programem. Zkrátka super nápad.
Je dost palčivých otázek, které jsme v debatách se zástupci spolků ci Státním zemědělským intervenčním fondem, nebo lidmi, kteří na výstavu přišli, diskutovali. Jedno je ale jisté: musíme je řešit, protože bez zemědělství a zemědělců se neobejdeme.