Dnes je to 55 let, co se v Praze před Národním muzeem zapálil Jan Palach.
Jako při každém výročí budeme zase poslouchat mnohé, kteří budou jeho oběť zpochybňovat, někteří snad i opakovat komunistické absurdity o studeném ohni a náhodě.
Pro mne představuje Jan Palach příklad člověka, který za svou zemi a své ideály neváhal položit život.
Přesto neotřásl bolševickým systémem, nezastavil normalizaci.
Vlastně ani nevím, zda jeho čin zkrátil alespoň trochu dobu komunistické diktatury. Dost možná vůbec.
Ale co vím jistě je, že Jan Palach zde je od svého činu přes listopad 1989 až dodnes s námi a že jeho
čin pomáhal a pomáhá mnohým stanovit hranice toho, co jsou ochotni udělat, určit linie, které nemohou tváří v tvář jeho oběti překročit.
To je obrovské dílo.
