Dnes jsme se sešli v pražské věznici na Pankráci – na místě, které nám bolestně připomíná temné období naší historie, kdy komunistický režim utlačoval naše svobody a ničil životy mnoha nevinných lidí.
Ve svém projevu jsem připomněla podstatu komunismu, stejně jako každého totalitního režimu: tou je strach a lež.
Strach, který neovládal pouze oběti, ale především uzurpátory, kteří si byli dobře vědomi toho, že jejich činy odporují lidskosti. Aby své oběti ukryli před světem, schovávali hroby a doufali, že mrtví zůstanou zapomenuti. Tento strach je hnacím motorem všech totalitních režimů.
Druhým prvkem je lež, která sloužila jako závoj halící vše – důkazy, soudy, zákony, média i veřejné projevy byly jen nástrojem klamu. Nic nebylo skutečné, kromě bolesti a ztráty těch, kteří měli odvahu odporovat.
Komunisté lžou neustále, systematicky, a to dodnes.
Na dnešním pietním shromáždění jsem se sešli proto, abychom si připomněli, že pravdu nelze vymazat a že i přes příval lží stále dokážeme pravdu rozeznat a hájit. Je naší povinností udržet tuto schopnost živou.
Zároveň byla právě dnes odhalena pamětní deska na počest 66 zde zavražděných hrdinů, jejichž zpopelněné ostatky se podařilo nalézt a identifikovat. Za to patří velké poděkování všem, kteří se na tomto důležitém počinu. 
