Dostala jsem tuto otázku:„Do Poslanecké sněmovny PČR byl v posledních volbách v roce 2021 zvolen historicky nejvyšší počet žen – padesát, tj. čtvrtina celkového složení sněmovny. Oproti roku 1996 je značný posun. Myslíte si, že již začínají být ženy ve sněmovně vidět a slyšet v podobné míře jako muži?“
A moje odpověď:
Já bych jako měřítko nebrala, zda jsou ženy v politice vidět a slyšet, ale zda odvádějí práci odpovídající jejich počtu.Máme v politice ženy, které jsou vidět a slyšet asi až příliš, ale práce za nimi moc vidět není.
Osobně proto oceňuji více třeba méně hlasitou činnost, ale něco, co směřuje k řešení problémů místo k jejich vyvolávání.
Ale samozřejmě jsem ráda, když jsme tentokrát dosáhli poměrně zajímavého posunu ve složení sněmovny a máme 25 procent poslankyň.
Jenom bych připomenula jednu okolnost.
Nechci na tom stavět nějaké teorie, nicméně skutečnost, že tentokrát máme tolik členek sněmovny, je dílem více voličů než stranických systémů a nominací.
Pokud si dobře pamatují analýzu volební situace vytvořenou Fórum 50 %, tak nebýt preferenčních hlasů, bylo by žen ve sněmovně podstatně méně.
Nikoliv 50, ale pouze 41.
To znamená, že by jich tam bylo méně, než po volbách roku 2017.
Takže bychom neměly propadat ani velkému optimismu, ani velkému pesimismu a raději se soustředit na tvrdou, soustavnou práci.