Ráda bych se s vámi podělila o dojmy z jednoho velmi milého a inspirativního setkání.
I když uběhlo už pár dní, vracím se v myšlenkách k vystoupením Jany Kotalíkové, vedoucí Úřadu vlády ČR, Kláry Šimáčkové Laurenčíkové, zmocněnkyně Vlády pro lidská práva, Lenky Bradáčové, vrchní státní zástupkyně, Michaely Chaloupkové, členky představenstva ČEZ, Michaely Kramárové, šéfredaktorky časopisu Heroine, Dity Formánkové, zakladatelky organizace CzechiTas, Diany Cam Van Nguyen, režisérky, držitelky Českého lva, Johany Nejedlové, výkonné ředitelky organizace Konsent, které přednesly na setkání „30 let České republiky: republika rodu ženského“. Vážím si toho, ze jsem byla v jejich společnosti.
Každé vystoupení přineslo zajímavý úhel pohledu na postavení žen v Česku. Ohlédly jsme se do historie, bilancovaly, definovaly výzvy, realisticky jsme se dívaly na přetrvávající problémy, otevřeně, bez příkras, ale s optimismem.
Konstatovaly jsme, že jsme ušly kus cesty, ale rozhodně nemůžeme propadat triumfalismu. Pro rovnoprávné postavení žen budeme muset udělat ještě mnoho.
Nicméně: nebojím se. Nejen ženy, které jsem vyjmenovala, ale i mnohé další, s kterými jsem diskutovala, ale také desítky žen, které potkávám při své práci, na tom intenzivně a energicky pracují.
